Nedávno jsem četla článek o dvou starších lidech, kteří žalují svého svatebního fotografa, protože je oklamal – mysleli si, že je profesionál a najali si ho na fotografování své svatby. Po obdržení fotek byli zklamaní, protože fotky zdaleka nebyly v profesionální kvalitě. Jak se podobnému scénáři vyhnout nejen co se týče výběru svatebního fotografa?
Tenhle příběh mě trochu rozesmutněl, protože na daný problém narážím téměř každý den – lidé nepoznají profesionálního fotografa a pak jsou zklamaní z práce amatérů, kteří o sobě tvrdí, že jsou profesionálem. O to smutnější mi to připadá ve chvíli, kdy ke mně na kurzy chodí spousta amatérských fotografů, kteří se svou práci bojí prodávat, protože „nejsou dost dobří“ a přitom jejich kvalita násobně překonává amatérské fotografy, kteří o své profesionalitě otevřeně lžou.
Fotografů je dnes tisíce v každém menším městě. Fotografická technika (speciálně její vstupní řady) je velmi dostupná a fotografie je médium, které lidi baví. Fotí proto spousta lidí a většina z nich začne své služby nabízet ještě v momentě, kdy nejsou na dostatečné profesionální úrovni. Je důležité napsat, že nemám nic proti hobby fotografům, kteří svoje foto služby nabízí i svému okolí. Je ale potřeba netvrdit o sobě něco, co nejsme. Jak ale poznat, že se někdo vydává za to, co není?
Sliby nebolí
Pokud někdo na svých stránkách či sociálních sítích tvrdí, že vám udělá fotky jako z časopisu a jeho fotografie se v žádném nikdy neobjevili, jednoduše vám lže. Je jednoduché dát dohromady marketingové texty, které budou klienty lákat na nesplnitelné sliby. Mnohem těžší je opravdu dodat slíbený výsledek. Pokud chcete fotky jako z časopisu, kontaktujte profesionálního fotografa, jehož fotky se v časopisech opravdu objevují.
Kvalita fotek
Stejně jednoduché, jako napsat marketingově lákavé texty je i na svých sociálních sítích i webových stránkách využít komerční fotografie z fotobank. Právě zmíněná svatební fotografka, kterou žaluje výše zmíněný pár, využívala pro svou propagaci zakoupené fotografie, které nevytvořila, aby přilákala klienty. Není ani výjimkou, že se amatérští fotografové prezentují sice fotkami, které vytvořili sami, ale na různých kurzech, kde vyfotili modelku na předem nastavených světlech a tyto podmínky nejsou schopni sami replikovat. Jak ale odhalit takového fotografa? Jedna dobrá fotka v portfoliu by vám neměla stačit k tomu, abyste si daného člověka vybrali. Práce každého profesionálního fotografa je konzistentní a je v ní viditelný jasný rukopis. Rukopis fotografa poznáte v tom, jaké používá světlo, barvy i ve stylu úpravy fotografií.
Ohodnocení, ceny, výstavy …
Profesionální fotografové nezahálí a účastní se různých fotografických soutěží, pořádají výstavy, nebo připravují editorialy do časopisů. Podle toho všeho poznáte profesionálního fotografa. Velmi často se jeho práce objevuje v časopisech, vyhrává ocenění ze soutěží. Jen si dejte pozor na to, že ne každý fotograf, který získal cenu za svou fotografii přírody, je stejně dobře schopen vyfotit portrét nebo svatbu. Najímejte si fotografa podle toho, jakou práci dělá. Většina profesionálních fotografů je totiž jasně zaměřená na konkrétní oblast fotografie.
Nefotí „všechno“
Fotit baví i profesionální fotografy. Ti si ale o to víc uvědomují, že jejich práce je výjimečně dobrá jen v některých oblastech. Pokud tedy fotograf na svém webu nebo sociálních sítích píše, že vám vyfotí děti, svatbu, firemní akci, portrét, akt, interiér i lak na nehty.. pravděpodobně nejde o profesionálního fotografa. Ano, každý profesionální fotograf dokáže vyfotit všechny tyto disciplíny, ale dávno si vyvinul svůj styl a má jasně definovanou oblast fotografie, které se věnuje nejvíc. Má to své praktické důvody – každá oblast fotografie totiž vyžaduje jinou fotografickou techniku a trochu jiný set dovedností. Například pro dokonalou fotografii přírody nebo interiéru potřebujete spíš široké objektivy, pro portrét je ideální pevné ohnisko neklesající pod 50mm + fotograf vás musí umět nasvítit a napózovat.
Cena
Zmíněný manželský pár, který žaluje amatérskou fotografku, která se vydávala za profesionála, zaplatil fotografce za focení svatby 200 liber. To je částka, na kterou se u profesionálních fotografů ve Velké Británii není možné dostat. Cena profesionálních fotografů se pohybuje často desetinásobně výš. Ačkoliv chápu snahu ušetřit a ne každý si může profesionálního fotografa dovolit, je potřeba myslet na to, že profesionál má na svou práci mnohem vyšší náklady, které musí pokrýt. V České Republice je cenový standard fotografie velmi nízko, často i profesionální fotografové jsou nuceni svou cenu tlačit na dno. Nicméně profesionální fotograf vám není schopen své fotografie prodat za 100,- za jednu, případně udělat focení za 2.000,- a dát vám všechny fotografie na cd. Proč? Náklady na činnost profesionála jsou jednoduše vyšší. Amatér má často jinou práci a focení je pro něj jen přivýdělek. Pokud si chce fotograf své řemeslo jako zdroj příjmu udržet, musí si podle toho nastavit ceny.
Pojďme se (krátce) podívat na náklady profesionálního fotografa, které musí do své ceny zahrnout:
Mezi fixní náklady patří sociální a zdravotní pojištění, které v ČR neklesá pod 5.000 za měsíc. Dalším pravidelným nákladem je například nájem ateliéru (těžko se hledá i v menších městech pod 5.000,- za měsíc), ateliér se samozřejmě musí vytápět a i sám fotograf potřebuje mít kde bydlet, tudíž má náklady na zaplacení i vlastního bydlení. Mezi fixní náklady řadíme i pravidelné platby za software, domény, pojištění.. tyto částky se vyšplhají do menších tisíců.
Samozřejmě pravidelnými měsíčními náklady to nekončí a máme tu i nepravidelné výdaje, které se objevují poměrně často:
- Nákup profesionální fototechniky – i když vstupní úrovně zrcadlovek už prolomily hranici 10.000,- korun, profesionální fotograf fotí s profesionální technikou a do ní musel často investovat víc než 100.000,-
- Fotografickou technikou nákupy nekončí – profesionální fotograf využívá software, který musí nakoupit, notebook i profesionální monitor
- Kdo nekončí u digitálních fotografií a fotografie tiskne, má další výdaje – ať už využívá vlastní tiskárnu, kterou musí „krmit“ barvami a papírem, nebo fotografie nechává tisknout.
- Vzdělávání – ani na profesionální úrovni se fotografové nepřestávají vzdělávat, naopak do svého vzdělávání investují často desítky tisíc korun ročně
- Nezapomínejme ani na vybavení ateliéru – v mém fotoateliéru najdete víc než 100 společenských šatů a tisíce květin, které pro focení využíváme. Všechno tohle stálo peníze.
- Profesionální fotografové nepracují často sami, ale mají kolem sebe tým lidí, kteří jim pomáhají naplnit jejich vizi – ať už jde o vizážistky, stylistky, retušéry.. všechny tyto lidi je potřeba zaplatit.
- Poslední typ nákladů, který tu uvedu, jsou náklady na vlastní prezentaci – náklady na marketing se mohou též vyšplhat k tisícům měsíčně. Nicméně marketing není jen placená reklama, je to například účast v soutěžích, příprava výstav, publikace knih.. nic z toho není zadarmo a často vyžaduje vlastní investici fotografa
Tím samozřejmě seznam nákladů nekončí, ale pokud jsme se už teď vyšplhali na náklady okolo 40.000,- měsíčně, je jasné, že profesionální fotograf vás nebude fotit za 2.000 korun a k tomu vám dá všechny fotky na cd. Pokud by takových focení měl měsíčně 20, byl by teprve na nule s náklady. Většina profesionálních fotografů má 60-100 focení ročně, protože jejich příprava i postprodukce zabere mnohem víc času, než samotné focení. Pokud se objednáte k amatérovi, který tlačí na množství focení kvůli své nízké ceně, počítejte s tím, že dostanete neupravené (nebo neprofesionálně upravené) fotografie, protože na jejich úpravu prostě není dostatek času.
Závěrem
Věřím, že vám tento článek pomůže v hledání profesionálního fotografa a zároveň vám pomůže nahlédnout pod pokličku fotografického průmyslu. Samozřejmě se můžete i záměrně rozhodnout pro využití amatérského fotografa – spousta z nich má totiž fotky velmi vysoké kvality, a jestli se vám jejich práce dlouhodobě líbí, není důvod je pro svou potřebu nevyužít.